15/10/2016

15. října 2016 v 13:31 | Los Davidos |  My Articles
Do prdele tak jsem normální? Ze čtvrtka na pátek jsem jel na školení do špinavý Prahy. Večer jsem šel ven a můžu říct, že jsem konečně našel člověka, kterýho mám vole radši než Pumpkin Spice od Stárbaksu. Nejlepší noc strávená společně, jsem prostě spokojenej. Nad míru. Konečně vim, co je to štěstí. Včera jsem jel domů a jelikož jsem naspal tak 3 nanosekundy, byl jsem člověk úplně zbytečnej, na hovno a jak se základním vzděláním na pomocný škole. Přitách jsem domů, okamžitě jsem si dal vařící vanu a na 2 hodiny jsem umřel v posteli. Pak jsem se jel podívat na hokej do Pardubic. Samozřejmě vyhráli 4:2 s Plzněj jenom díky mojí přítomnosti. Hokej mě nezajímá, ale tohle mě docela bavilo teda. Nejlepší byl takovej ten černej tým co zametal sníh, těm jsem fandil. Ale ty nevyhráli zrovna.

Za celej den jsem nic nejed. Jsem věčně z něčeho ve stresu a definovat úplně nedokážu. Ráno hnusný vločky, odpoledne jsem teda zhřešil a pořídil si Whoppera od Burger Kingu. Našel jsem tam vole kousek plastu, takže ne že by se mi chtělo poblít třeba celej vagón jo. Takže jsem svůj meal spíš nedokončil a vrznul ho zpátky do paper tašky. Večer jenom špenátovou polívku, kterou vždycky pomalu vychlastám ještě vařící, ale zase jsem musel nechat, protože jsem prostě už nemoch. Asi jsem v tej Praze chyt anorexii. Nevim.

Nicméně - těšim se, až tam pojedu příště. Whenever I am with you, my heart just leaps up. Thank you!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama