One Year Later

13. srpna 2016 v 11:57 | Los Davidos |  My Articles
Ahoj moji čtenáři, kterých mám tak pět,

píšu po roce a kousek. Před rokem, kdy jsem tak nějak začínal psát články pro to, abych ventiloval to špatný, jsem si vlastně řekl, že jsem v pohodě a že už nic psát nepotřebuju, proto jsem se na to vysral jak holub na podlahu v Praze na vlakovym nádraží. Každopádně se toho za poslední rok hodně stalo. Už mi bohužel není 20, už jsem starej jak zmetek, je mi 22 - čerstvě teda. Vim, že to asi nikoho nezajímá, ale udělám soupis toho, co se tak nějako stalo:

1. ZMĚNA PRÁCE + VEJŠKA

Ty, co se semnou tak nějak stýkaj, věděj, že mě v srpnu minulýho roku vzali na Univerzitu Pardubice na obor Anglický jazyk pro odbornou praxi + Filosofie. Ze začátku to bylo celkem fajn, byla tam sranda s lidma, samozřejmě jsem byl ten nejvtipnější, protože jsem konečně našel lidi, co preferovali sarkasmus před jakymkoliv jinym trapnym humorem. Filosofie mě brutálně nebavila, bylo to spíš tak nějak z donucení, protože jsem prostě chtěl na angličtinu, tak tohle bylo lepší, než nic. Půl roku jsem jak krypl přemejšlel nad tim, co je to duše. Stejně vim hovno. Věčně psát nějaký debilní úkoly, eseje, věčně číst trapný knížky, kterejm jsem pomalu ani nerozuměl, mě po chvíli přestalo bavit, jelikož jsem změnil i práci a šel hákovat k Vodafone na anglickou linku, od ledna teda i pro firemní zákazníky. Jsou tam super peníze za to, že sedim celej den na prdeli a povídám si s lidma. Nicméně jen na poloviční úvazek, abych stíhal i školu. Po půl roce trapnýho snažení jsem teda udělal většinu zkoušek, získal 30 kreditů z maxima 40 a šel jsem do pryč. S učitelem angličtiny jsme se moc nemuseli a dávali jsme si to značně najevo. Byl to prostě krypl. Takže status studenta furt mám, ale na školu prostě seru. Chodim jen do práce 3x tejdně a nestěžuju si ani na hovno.


2. KAMARÁDI

Za ten předešlej rok jsem pomalu tak nějak zjistil, kdo je a kdo není pravej kamarád. To bych nebyl já, abych se zas s každym nepohádal, že jo. S pár lidma jsem to ukončil, protože se prostě nebudu jak spratek ponižovat, s pár lidma jsem to dal zas do kupy. Kdo zůstal, je samozřejmě Eliškomáš. Kdo přibyl a kdo je důležitou součástí je Lajca Perník. Je to zasraně dobrá kamarádka, nejhodnější člověk, kterýho jsem kdy potkal a natrhnu prdel komukoliv, kdo jí jakkoliv nasere.


3. PES

Pořídil jsem si psa. Je to moje štěstí, i když mi princezna Růženka ty vole zničila gauč, mámě kolikatery boty, zeblitý auto mám od podlahy až po střešní okno, když žere tak drobí kudy chodí, takže když jdu teda 2x denně z postele, na chodidlo se mi přilepí půl pytle granulí. Jmenuje se Bailey, kamarádka jí říká Soňa.



Nicméně teď znovu měním práci. Budu pracovat v ČSOB. Zkusím se věnovat bankovnictví, protože je to přeci jen můj debilní obor. Když mi to nepůjde, tak vždycky práci můžu změnit. Nemyslim si, že budu mít problém sehnat práci. Každopádně se plánuju i stěhovat, bohužel v realitkách zaměstnávaj jenom neschopný kryply, takže nemůžu sehnat kloudnej byt. Do dvou dnů bych to tam měl srovnaný. Tuhle jsem sr šel podívat na byt a už před dveřma jsem přemáhal pláč, jak si tohle někdo může dovolit pronajmout. Tam by to bylo vyloženě na jednu velkou depresi 24/7. Na to se můžu vysrat že jo.

Snad se Vám článek líbil more.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama